16.07.2017, RC
To, co ve mně při posledních rozhovorech se zesnulým panem kardinálem zanechalo dojem, byla jeho veselost, vnitřní radost a optimismus, ke kterému dospěl. Víme dobře, jak to pro něj, zapáleného pastýře a duchovního správce, bylo těžké opustit svůj úřad, a to právě v době, kdy církev obzvláště nutně potřebovala přesvědčivé pastýře, kteří dokáží čelit diktatuře ducha doby a žijí a uvažují zcela přesvědčivě podle víry. A o to více mě dojalo, jak se v posledním období svého života naučil odpoutat se od toho a stále více žil z hlubokého přesvědčení, že Pán neopouští svou církev, i když je někdy loď plná vody až k převrhnutí.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Dvě věci mu v poslední době dělaly stále větší radost a naplňovaly ho jistotou.
• Jednou, o níž mi vždy znovu říkal, byla hluboká radost, která ho naplňovala z toho, s čím se setkával u svátosti smíření, že právě mladí lidé, především mladí muži, zakoušejí milost odpuštění – dar, že skutečně znovu našli život, který jim může dát jen Bůh.
• Druhou věcí, která se ho vždycky znovu dotkla a rozradostněla ho, bylo to, jak tiše roste adorace Nejsvětější svátosti. Na Světovém setkání mládeže v Kolíně to pro něj byl hlavní bod – aby se konala adorace Nejsvětější svátosti, aby vládlo ticho, ve kterém do srdce promlouvá jen Pán. Mnozí odborníci na pastoraci a liturgii byli toho názoru, že není možné docílit takového ticha v patření na Pána při tak obrovském množství lidí. Někteří byly dokonce toho mínění, že adorace Nejsvětější svátosti jako taková je něco překonaného, protože Pán se v podobě eucharistického chleba přijímá a ne že se na něj jen dívá. Ale to, že se tento chléb nepožívá jako nějaké obyčejné jídlo a že „přijímat“ Pána v eucharistii od nás vyžaduje všechny dimenze naší existence – že přijímání musí být adorací, se mezitím stalo znovu daleko zřejmější. Tak se chvíle adorace před Nejsvětější svátostí během kolínského Světového setkání mládeže staly vnitřní událostí, která byla nezapomenutelná nejen pro pana kardinála. Tento okamžik měl od té doby stále více živě na paměti a byl pro něj velkým světlem.
Když kardinál Meisner poslední ráno svého života nepřišel na mši svatou, byl ve svém pokoji nalezen mrtev. Breviář mu vypadl z rukou: zemřel, když se modlil, se zrakem upřeným na Pána, v rozhovoru s Pánem. To, jakým způsobem smrti byl obdařen, ještě jednou ukazuje na to, jak žil: se zrakem upřeným na Pána a v rozhovoru s ním. A tak můžeme s útěchou svěřit jeho duši Boží dobrotivosti. Pane, děkujeme Ti za svědectví Tvého služebníka Joachima. Učiň ho nyní přímluvcem modlícím se za kolínskou arcidiecézi a za celý okrsek zemský! Requiescat in pace!
(podepsán Benedikt XVI.)
25.08.2026, RC Monitor 15/2026
Na konci června se pražská farnost Čakovice dozvěděla, že její dosavadní duchovní správce má být vystřídán. Samotná změna faráře není v životě církve ničím neobvyklým. Neobvyklá byla reakce části farníků. Ti se obrátili na pražské arcibiskupství s žádostí, aby zamýšlené jmenování přehodnotilo, protože novým duchovním správcem se měl stát P. Jan Balík. Obávali se, že jeho spojení s kauzou bývalého ředitele arcibiskupství Antonína Jurigy poškodí důvěryhodnost farnosti a naruší život místního společenství. Arcibiskupství jejich podněty vyslechlo a do Čakovic byl ustanoven jiný kněz.
24.08.2026, Crux Now
Podle nové zprávy izraelské organizace monitorující dodržování práv, která pracuje s údaji za první polovinu roku 2026, se počet útoků proti křesťanům v Izraeli téměř zdvojnásobil. Izraelské centrum pro údaje o náboženské svobodě (Religious Freedom Data Centre – RFDC) a jeho kontaktní linka pro hlášení případů obtěžování křesťanů uvedly, že mezi dubnem a červnem letošního roku došlo v Izraeli nebo na územích okupovaných Izraelem k 83 útokům proti křesťanům, zatímco v prvním čtvrtletí jich bylo 44. Většina útoků se odehrála v Jeruzalémě a zahrnovala 46 případů plivání, čtyři fyzická napadení a osm slovních útoků.
17.08.2026, Rome Reports
Křesťané zůstávají nejpronásledovanějším náboženským společenstvím na světě. Podle organizace Open Doors čelilo v roce 2025 pronásledování nebo diskriminaci kvůli své víře 388 milionů křesťanů, tedy přibližně každý sedmý křesťan na světě. Některé údaje však odhalují ještě znepokojivější skutečnost.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.